czech english germany
  • pobyty pro kolektivy
  • atraktivní lokalitu
  • čistý vzduch
  • klidné a tiché místo
  • lyžařský areál

Pekelské pěší trasy

Výlety po Jizerských horách pro pěší


Pro pěší návštěvníky Jizerských hor jsme se snažili nachystat jedinečnou nabídku cílů, které, jak doufáme, zcela nekopírují trasy tradičních cyklovýletů.
Budeme rádi, když Jizerky vyzkoušíte „po svých“ a přitom strávíte cenné chvilky v přírodních rezervacích, na skalních vyhlídkách a vrcholech hor, když se projdete historicky i technicky zajímavými místy sklářských osad nebo vodních nádrží.
Úkolem tras pro pěší je obeznámit výletníky s malou, avšak významnou CHKO Jizerské hory, s jejím přilehlým okolím, zvláště pak Bedřichovem, a možnostmi, které se zde turistům nabízí, mezi něž patří i tzv. Jizerská magistrála pro pěší turistiku.

 

Pekelské pěší trasy jsou jednodenní výlety ze středu Jizerských hor do nejzajímavějších míst. Peklo svoji polohou 800mnm a vzdáleností od hlavního hřebene je ideálním východiskem pro ty, kdo chtějí z jednoho místa dosáhnout to nejzajímavější, co nabízí Jizerky.

Trasy lze spojovat, přecházet z jedné na druhou, jsou návodem pro vlastní plán. Při jejich návrhu jsme snažili vybrat to nejzajímavější a také se snažíme vyhnou dlouhým přechodům po silnicích, tak typických pro standardní trasy.

Zde získáte bližší informace a tištěné plánky.

 

Jizersko Pekelská TOP trasa

Na tomto okruhu se pohybujeme po vrcholových skalnatých partiích s úžasnými výhledy. Ideální víkendová trasa  při pěkném počasí a málo času. Výlet je v typicky jizerské horské krajině  – bažinné louky, kleč, nízké smrky, potůčky odlesněné vrcholy se skalkami.

Po cestě projdeme vrchol Jizery, Frýdlantské cimbuří, vrchol Černé hory, budeme v blízkosti pěti  rezervací. 

Z Pekla vyjdeme po červené značce na magistrálu a po ní zahneme vpravo ke Knajpě /4 . Stojíme přímo pod Jizerou /1122 mnm /a na pravé straně svahu vidíme částečně zarostlý průsek. Na průsek je nástup po zhruba 300m od Knajpy. Průsek je travnatý, zarostlý s pěšinkou, po které se vydáme na vrchol. V horních partiích se dostaneme až pod vrchol Jizery a využijeme značený výstup na horu. Výhled stojí za to. Z Jizery sejdeme po žluté značce na louky a do kosodřevinového pásu. Na křižovatce s modrou se dáme doprava směr Smědava. Po 500 metrech narazíme na žlutou značku a přes most se po ní vydáme  na Frýdlantské cimbuří 1006 mnm  / 3,5 km /. Z cimbuří sejdeme po zelené Kozí stezce na Štolpišskou silnici, dáme se po ní napravo a po 1 km ji stále po zelené opustíme směrem na sedlo Holubníku / 1 km/. Ze sedla /999mnm/  vede slaťovou oblastí s uschlými stromy žlutá značka na Černou horu 1085 mnm a 1,5 km, dále pokračuje na Sněžné Věžičky a sejdem po ní na Rozmezí. A jsme opět na magistrále, po které se vracíme zpět na nástupní a sestupní trasu do Pekla, nebo se zastavíme na jedno na Knejpě a kocháme se výhledy na Krkonoše.

 

Celková délka trasy :  26 km

Převýšení :   600 m

 

 

Pekelská malá vodní trasa

Krátký okruh podle potoků a řek, vhodný po deštích, v době, kdy nemá smysl jít na hřeben.

Cesta vede v blízkosti meandrových potoků s mnoha peřejemi, vodopádky i tůněmi na koupání.

Vyjdeme po červené značce směr magistrála. PO dvou kilometrech přecházíme první potok Jedlová. Kousek za mostkem se dáme po Mořské cestě / modrá značka/ směrem k vodopádům Jedlová. Podle vodopádu a potoka sejdeme do Josefova Dolu.

 Dobrá šance na oběd, zjistit co dávají v kině, nebo se podívat na kostel a starý  hřbitov z dob, kdy Josefův Důl byl bohaté město.

Projdeme celý Josefův Důl směrem na vlek Lucifer / po žluté/ a začneme stoupat podle řeky Kamenice k Josefodolské nádrži. Zhruba po 500 m po mostku přejdeme Jelení potok. Zde opustíme značenou trasu a vydáme se po louce vlevo. V lese se cesta rozdvojí a úzká neznačená pěšina vpravo nás podle Kamenice dovede až pod hráz nádrže přehrady Josefův Důl. 

Přehrada Josefův Důl je nejmladší přehradou Jizerských hor. Byla postavena na řece Kamenici v letech 1976 – 82. Jejím hlavním účelem je
akumulace vody pro vodárenské účely pro oblast Liberecka.
Zatopená plocha přehrady je 138 ha. Přehradu tvoří dvě sypané hráze o výšce 43 m a délce kolem 720 m. Hloubka je asi 44 m. Voda se ke
zpracování na pitnou odvádí z přehrady 2,5 km dlouhou štolou v hloubce až 130 m pod zemí do úpravny v Bedřichově a dále pod zemí do Liberce.
Jako zásobárna pitné vody náleží celá přehrada do ochranného pásma a je vní proto zakázáno koupání. Přesto je vítaným cílem turistů, díky krásnému okolí a upraveným přístupovým cestám nabízejícím ideální podmínky pro cykloturistiku.

Nejkratší cesta zpět je po žluté značce / konec přehradní zdi napravo/ a pak po sjezdovce Lucifer  přímo do Pekla

 

Celková délka trasy :  15 km

Převýšení :   300 m

 

 

Štolpišská Pekelná  pěší trasa

 

Cílem výletu jsou potoky a vodopády Bílého a Černého Štolpichu. Dlouhé přechody vrcholových partií jsou vyváženy dobrodružnými cestami okolo potoků. Celodenní výlet, který stojí za to.

Z Pekla sejdeme do Josefova dolu – nejlépe po silnici vpravo pod hotelem Peklo a z první zatáčky po sjezdovce. Po žluté značce se vydáme vpravo k Josefodolské nádrži a pokračujeme dále po ní okolo nádrže a proti proudu Velkého kamenického potoka na Kristánov. Kristiánov je stará sklářská osada s malým museem sklářství a horskou atmosférou.

 Z Kristiánova se vydáme po červené značce směrem na sedlo Holubníku, ale po 1,5 km nezahneme po značce vpravo, ale budeme pokračovat po zimní Nové cestě až pod Ptačí kupy / asi 4 km / až narazíme na žlutě značenou Oldřichovskou silnici. Velmi zdatní se sem dostanou i po červené přes Holubník a Ptačí Kupy. Po silnici sejdem vlevo ke kiosku Hřebínek, občerstvíme se a po žluté na rozcestí Bílá Kuchyně.  Na rozcestí opustíme žlutou značku a vpravo se vydáme po modré dolů podle Bílého Štolpichu. Skály, kaskády, vodopády, tůně, výhledy – paráda. Ani se odsud nechce.

Dole dojdeme na okraj Ferdinandova. Zde je možné se občerstvit před náročnou cestu zpět. Tu začneme na zelené značce do kopce, ale brzy ji opustíme a přejdeme na značku žlutou. Již od počátku cesty nás provází Černý Štolpich. Po prudkém stoupání se dostaneme do skalnté oblasti Štolpichů . Ani se nechce věřit, že jde o starou povoznickou cestu z roku 1890.  Jak to koně mohli zvládnout ?  Neváhejte a zajděte si od dřevěného mostku podívat na vodopád. Je to opravdu jedno z nej nej zákoutí Jizerek. Od mostku pokrčujeme po Štolpišské silnici až na hřeben mezi Holubník a Frýdlantské cimbuří. Po modré znaveni dojdeme na Čihadla s čihadlem nad bažinou a pak už je zbývá seběhnou poslední 4 km do Pekla.

 

Celková délka trasy :  29 km

Převýšení :   900 m

 

 

Z Pekla na Jizerku a ještě něco navíc

 

Cesta nás přivede do genia loci Jizerských hor zajímavými zákoutími jako jsou Mariánskohorské boudy, Protržená přehrada  a na zpáteční cestě vrcholy na Jizerskou loukou a okolím Smědavské hory a Jizery.

 

Nástup na trasu má dvě alternativy :

 

  1. Tradičně z Pekla nahoru po červené, ale před dosažením magistrály na místě   zvaném letiště přejdeme vpravo na zimní cestu a po ní dojdeme až na Mariánsko horské boudy. Zpočátku neznačeno , asi po 2 km zelená značka.
  2. Z Pekla  po zelené směrem na Josefův Důl. asi po 0,5 km uhneme na      travnatý průsek, který nás dovede na modrou značku  nad vodopády Jedlová. Modrá nás podle  vodopádů dovede na okraj Josefova Dolu. Zde po příchodu na silnici v záhybu odbočuje vpravo silnice se žlutou značkou na Mariánskohorské boudy

 

Od chalup až na Jizerku sledujeme žlutou značku. První zastávkou je Protržená přehrada.

Více o přehradě. Po krátkém stoupání a sešupu se dostaneme do údolí Černé Desné na silnici nad přehradou Souš. Ta je v létě cílem bruslařů, v zimě je uzavřena a pod sněhem s běžeckými stopami. Po delším stoupání se ocitneme na hřebeni nad Jizerkou. Z kamenů na pravé straně je výhled na Soušskou nádrž a podhůří. Na Jizerce je toho k vidění spousta – louky, potoky, chalupy, museum, bažiny a hospody.

Nezapomeňte se zde, jsme v půli cesty!

 Z Jizerky vyrazíme po červené na okolní kopečky – Jelení stráň, Pytlácké kameny a Český vrch. Po levé straně budeme mít slatě u Jizery, po pravé údolí Jizery a Velkou Jizerskou louku v Polsku. Cestu na Smědavu doporučujeme zkrátit při sestupu z posledního kopce 100 m za potokem lze odbočit na silnici vlevo a po dalších 1,5 km na T křižovatce opět vlevu a z chvilku jste na Smědavě. Kdo nemá rád zkratky, ať si dojde až na Předěl s výhledem na skalnatý Paličník. Odtud vlevo po cyklistické cestě ke Smědavě. Ze Smědavy se vydáme po modrá na Knajpu nad  údolím Bílé Smědé mezi Smědavskou horou a Jizerou. Po posledním vrcholovém pivu a chlebu se škvarkami na Knajpě popojdeme 500 m na křižovatku a pak už jen z kopce do Pekla.

 

Celková délka trasy :  26 - 30 km

Převýšení :   500 - 800 m

 

 

Z Pekla do společnosti

 

Krátký výlet pro ty, kteří jsou rádi ve společnosti lidí a blízko restaurací a hospod.

 

Z Pekla sejdeme do Josefova dolu , držíme se červené značky, která nás pak zavede po náročnějším stoupání do osady Karlov / první restaurace/.  Po nebo bez občerstvení pokračujeme na Severák, kde nezastavujeme, ale vylezeme až na rozhlednu Slovanka se stejnojmennou restaurací. Na Severáku se stavíme až při cestě dolů po zelené značce ve směru na Hrabětice. Kdo vydrží až do kiosku v Hrabětické kapličce neprohloupí ! Po zelené pokrašujeme vyhlídkovou trasou až na Královku. Fajnšmekrům doporučujeme občerstvení na Prezidentské chatě pod Královkou.

 

A nyní se rozdělíme na ty, kdo už mají společnosti dost a chtějí se vrátit do přírody / var. A/ a ty , kdo chtějí pokračovat se zábavou ať to stojí co to stojí.

 

  1. Pokračujeme      po zimní cestě od Prezidentské chaty dolů, na první křižovatce oopět dolů      vpravo a dostaneme se na cesty okolo Josefodolské nádrže. N křižovatce T u      Jablonecké chaty zahneme vlevo a pozvolně klesáme k přehradě. Nejkratší      cesta do Pekel se nachází na vzdálenějším konci hřáze – žlutá značka      vpravo.
  2. Lvi      salónů pokračují z Královky  po      žluté do společenského centra Jizerek – Bedřichova. O společnost a      možnosti občerstvení zde rozhodně nebudou mít nouzi. Po cestě po žluté      z Bedřichova nesmí vynechat další pojem Jizerek Šámalovu chatu na      Nové louce / po tajemníkovi presidenta TGM, Dr. Šámalovi  -  informace,  pokud budete chtít uvést do rozpaků      místní obsluhu/. Ze Šámalky je to jen kousek k Blatnému rybníku,      odkud můžete pokračovat po modré na Kristiánov a doprava po žluté      k Josefodolské nádrži a do Josefova Dolu. Dostatečně dlouhá cesta na      strávení všeho, co jste po cestě mohli zkonzumovat.

 

Pro obě varianty pak již poslední stoupáček na vytrávení – od hospody u vleku po sjezdovce a pak po silnici do Pekla.

 

Kratší trasa :  17 km

Lvi salonů :   24 km

 

Převýšení : 500 m

 

Cesty s průvodcem : 

Podle Jeleního Potoka k Jagerove smrti  3-4 hodiny volný terén

Přes Jelení skok na Rozmezí a do Pekla     2 hodiny , bažiny

 

 

Další možnosti, jiná výchozí místa


Vycházka na Černou Nisu a Novou Louku (11,7 km)

K vodopádům Černého potoka a na přírodní rozhlednu Frýdlantské cimbuří (12 km)

Na přírodní rohlednu Paličník (17,5 km)

Výšlap na Holubník (19,5 km)

Okolo Hejnického hřebene Jizerských hor (22,4 km)

Přechod Jizerských hor (28,3 km)

Z Čech přes Polsko na konec světa (31,5 km)

Po stopách jizerskohorských sklářů (32 km)

 

 Vycházka na Černou Nisu a Novou Louku (11,7 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, obora (0,8 km) – Bedřichovská přehrada na Černé Nise, hráz (3,8 km) – Černá Nisa, západní rozcestí (4,3 km) – K závorám (5,5 km) – Závory (5,8 km) – Pod Olivetskou horou (6,8 km) – Za Přehradou (7,1 km) – Gregorův kříž (7,8 km) – Nová Louka (8,7 km) – Bedřichov (11,7 km)

Krátká výletní trasa, kterou uvítají všichni jednodenní návštěvníci hor, vás z Bedřichova provede několika zásadními místy Jizerských hor.
Trasou z bedřichovského stadionu, a dále od „obory“ se dostanete k prvním Jizerským perlám, a to k vodní nádrži na Černé Nise. Cestou k ní i za ní lze spatřit nejeden typický jizerskohorský pomníček, celou přehradu jde obejít dokola. Z přehrady pak trasa směřuje k druhému důležitému bodu vycházky, bývalému loveckému zámečku na Nové Louce, někdy zvanému Šámalka po kancléři prezidenta Masaryka, JUDr. Přemyslu Šámalovi.

 

 K vodopádům Černého potoka a na přírodní rozhlednu Frýdlantské cimbuří (12 km)

Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – U Liščí chaty (2 km) – Kámen osvobození (3 km) – Hajní kostel (3,7 km) – Pod Frýdlantským cimbuřím (5 km) – Frýdlantské cimbuří (5,3 km) – Polední Kameny (6 km) – Pavlova cesta (7 km), odbočit doleva – /Pavlova cesta/ – Štolpišská silnice (10,5 km) – /Štolpišská silnice/ – Smědava (12 km)

Krátká trasa vhodná pro všechny bez výraznějších zdravotních problémů, upozorňujeme na větší převýšení a fyzickou zátěž během cesty! Možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Jedna z mála tras, kde nepotkáte kola, ale uvidíte „řetězy“ jako v Tatrách! Výchozím bodem Bílý Potok pod Smrkem, odkud budete pomalu stoupat nejpříkřejšími cestami do srdce Jizerek, na Smědavu. Prvními zastaveními mohou být vodopády na Černém potoce, poté výstup na Hajní kostel, hned v závěsu výhledy na Frýdlant a okolí z Frýdlantského cimbuří.
Další část výletu bude již v klidnějším tempu mírného terénu, z Poledních kamenů na Pavlovu cestu – zde ale nepokračovat dále po značené žluté, nýbrž si pěkně Smědavskou horu obejít ze severní části. Trénovanému oku neuniknou zbytky leteckého neštěstí. Z Pavlovy cesty se pak dostaneme na Štolpišskou silnici vedoucí na Smědavu.

 

 Na přírodní rohlednu Paličník (17,5 km)

Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – /Jedlová cesta/ – Sedmitrámový most (4,5 km) – Předěl (7,5 km) – Na Písčinách (9 km) – /Paličníková cesta/ – Pod Klínovým vrchem (11 km) – Paličník (11,4 km) – Bártlova bouda (14,5 km) – Bílý Potok pod Smrkem (17,5 km)

Trasa střední délky s výrazným převýšením, možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Po Jedlové cestě (červené turistické) k Sedmitrámovému mostu, a pak podél Šindelového potoka na Předěl, odtud po červené směr Smrk, ale na Písčinách odbočit vlevo. Paličníková cesta vede přímo na vrch Paličník (944 m) s exkluzivním výhledem do širokého kraje. Z Paličníku po žluté turistické cestě údolím NPR Jizerskohorské bučiny a kolem skalnatých břehů Hájeného potoka zpět přes Bártlovu boudu (výletní restauraci s terasou) do Bílého Potoka pod Smrkem.

 

 Výšlap na Holubník (19,5 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, hájovna (0,5 km) – Nová Louka (3 km) – Gregorův kříž (3,9 km) – Hřebínek (6 km) – Točna (6,8 km) – Pod Ptačími kupami (7,5 km) – Ptačí Kupy (8,2 km) – Holubník (9 km) – Sedlo Holubníku (10,5 km) – Pod sedlem, Kulaťák (12,4 km) – Kristiánov (14 km) – Nová Louka (16,5 km) – Bedřichov (19,5 km)

Další trasa středního rázu s větším převýšením, výchozím bodem Bedřichov.
Z Bedřichova se klasickou cestou dostaneme na Novou Louku a Hřebínek. Odtud pokračujeme na rozcestí Pod Ptačími Kupami, kde odbočíme nahoru doprava a zvolna vystupujeme k prvnímu vrcholku, Ptačím Kupám (1 013 m). U nich stojí Mützelův obrázek, který připomíná přestřelku mezi pytláky a lesníky z roku 1866. Od Ptačích Kup postupuje cesta přímo na Holubník (1 071 m), dominantu Hejnického hřebene, jehož vrcholový smrkový porost úplně zničili imise z blízkých elektráren. Pod sedlem Holubníku je pramen říčky Kamenice. Návštěvníci Jizerek by neměli vynechat prohlídku Liščí boudy v Kristiánově.

 

 Okolo Hejnického hřebene Jizerských hor (22,4 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, hájovna (0,5 km) – Nová Louka (3 km) – Gregorův kříž (3,9 km) – Hřebínek (6 km) – Točna (6,8 km) – Krásná Máří (8,1 km) – Na Žďárku (10,1 km) – Nad Černým potokem (11,1 km) – Čihadla (12,6 km) – Rozmezí (13,6 km) – Kristiánov (16,8 km) – Nová Louka (19,4 km) – Bedřichov (22,4 km)

Trasa střední délky a mírného terénu vhodná pro celodenní poznávací vycházku, návštěvníky provází obvyklými místy Jizerských hor.
Na cestě z Bedřichova k hájovně pozůstatek sklářské hutě (přímo pod výběhem zvěře u Lesní chaty), na Nové Louce výletní restaurace, v jejíž blízkosti se nenalézá jen chráněná přírodní rezervace, ale také pamětní deska JUDr. Přemysla Šámala, který byl ve 30. letech minulého století častým hostem loveckého revíru Jizerských hor. Dalším atraktivním místem je skalní vyhlídka nad Černým Štolpichem, Krásná Máří (900 m), opatřena zábradlím a stupy. Několik kilometrů vzdálená Čihadla jsou známá přírodní rezervací (v lokalitě se vyskytuje vzácná česká masožravá rostlina), Kristiánov pak Památníkem sklářství Jizerských hor, který sídlí v Liščí boudě. Návštěvník se může seznámit s maketou původní osady, s předměty produkce sklářské či bižuterní výroby a s historií rodu Riedelů.

 

 Přechod Jizerských hor (28,3 km)

Nové Město pod Smrkem, náměstí – U spálené hospody (1,5 km) – U Kyselky (2,5 km) – Streitův obrázek (4 km) – Smrk (7 km) – Nebeský žebřík, dolní rozcestí (8 km) – Na Písčinách (9 km) – Předěl (10,5 km) – Smědava (14 km) – /Štolpišská silnice/ – Na Knajpě (17,3 km) – Čihadla (18,3 km) – Rozmezí (19,3 km) – Kristiánov (22,8 km) – Blatný rybník (24,8 km) – Nová Louka (25,3 km) – Bedřichov (28,3 km)

Trasa delšího typu, možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Přechodem Jizerských hor získá pěší turista ucelenější přehled o uspořádání hor z různých hledisek. Návštěvník si tak může povšimnout, že vůdčí horninou Jizerek je žula a že díky zvětrávání jsou hory plné viklanů, skalních hřibů nebo skalních mís. Zajímavé je i rozložení lesního porostu, rašeliništ a skalních výchozů.
Jako první nás překvapí asi novoměstská léčivá Kyselka, po ní přijde překvapení v podobě velkolepého vrcholu Smrku (1 124 m) s celoročně otevřenou rozhlednou a nedalekým pomníkem básníka Theodora Körnera. Následuje prudší sestup po Nebeském žebříku, a potom už jen mírný terén kolem Smědavy a rezervace Na Čihadlech směr Bedřichov.

 

Z Čech přes Polsko na konec světa (31,5 km)

Harrachov, Mýtiny – /Stara Droga Celna/ – Orle (6,5 km) – Karlovský most, hraniční kámen (7,5 km) – Jizerka, Panský dům (9,5 km) – Lasičí cesta (10,5 km) – /Lasičí cesta/ – Jelení stráň (12 km) – Pytlácké kameny (13,5 km) – Zelený kámen (16,5 km) – /Zelená cesta/ – Předěl (19,5 km) – /Smrková cesta/ – Nebeský žebřík, dolní rozcestí (22 km) – /Francouzská cesta/ – Tišina (24 km) – Hubertka, Křížový buk (26,5 km) – Lázně Libverda (30 km) – Hejnice (31,5 km)

Delší trasa s poznávacím zaměřením, možnost vlakové dopravy Harrachov (Mýtin) a Hejnice.
V Harrachově-Mýtinách přejdeme železniční trať a pokračujeme vzhůru po Staré celní cestě (zelené turistické) až do polského Orle a na pěší přechod Jizerka-Orle, hranice zde prochází řekou Jizerou. Od Karlovského mostu jdeme dál po žluté, vyjdeme u Staré Pily na Jizerce. Z Jizerky postupujeme po červené Lasičí stezkou k Věžním skalám (1 018 m) a Pytláckým kamenům (975 m). Nyní se nacházíme v nejneporušenější a nejchráněnější oblasti Jizerských hor, tj. v blízkosti NPR Rašeliniště Jizery. Míjíme Rybí loučky, u Zeleného kamene Černá jezírka, až musíme dojít na Předěl a odtud pokračovat v promenádě příjemnou Smrkovou a Francouzskou cestou přes Tišinu až do Lázní Libverda a do Hejnic. Mezi slavné osobnosti, které lázně nejen navštívili, ale zde i malý čas pracovali, patří spisovatel Franz Kavka. Naproti tomu Hejnice si získávají srdce cestovatelů úchvatnou atmosférou baziliky Navštívení p. Marie s vnitřním ambitem a přilehlým klášterem. Hejnický chrám otevřen i mimo mše svaté.

 

 Po stopách jizerskohorských sklářů (32 km)

Bedřichov – Nová Louka (3 km) – Blatný rybník (3,8 km) – Kristiánov (5,5 km) – /Cikánský les/ – Josefův Důl, Údolí Kamenice (10 km) – Josefův Důl, „Sklář“ (12 km) – Antonínov, Lesní brána (12,7 km) – Mariánskohorské boudy (15 km) – Protržená přehrada (16 km) – /Jezdecká cesta/ – Souš, za Přehradou (17,5 km) – /Jezdecká cesta/ – U Bunkru (21 km) – Jizerka, Panský dům (22 km) – Mořina, Pod Bukovcem (23 km) – Sedlo Pod Zámky (25,5 km) – Souš (27 km) – Novina II (29,5 km) – Desná (32 km)

 

Delší pěší trasa na téma skláři a sklářské hutě Jizerských hor.


Historie sklářství sahá ve zdejším kraji do 16. století, není divu, že první bude již nad tenisovými kurty v Bedřichově – zde jsou k vidění pozůstatky renesanční sklárny, založené přibližně v roce 1598. Další zastávkou je „huť“ Nová Louka, kterou vybudoval Johann Josef Kittel, později byla huť odkoupena Riedely.
Po necelém kilometru dojdeme z Nové Louky k Blatenskému rybníku. Kdysi zde stála pila a v okolí se pálilo dřevěné uhlí. Třetí sklářskou hutí v řadě je Kristiánov. Založili ho na konci 18. století Riedelové, huť jim prosperovala a osada se rozvíjela do té míry, že zde byla vystavěna škola, kostelík a hřbitůvek (osada měla též vlastního faráře!)
Čtvrtou sklárnou je Karlova huť, nyní pod hladinou Josefodolské přehrady. V Josefově Dole, v části Antonínov, stávala od 17. století další významná stará sklárna, tzv. Zenknerova huť.
Z Antonínova jdeme dále, dokud nepoznáme na dálku věž Protržené přehrady, ubohého svědka tragédie roku 1916, hráz se tehdy protrhla a napáchala v údolí značné škody.
Poslední připomínkou jizerské sklářské tradice – velkou „polubenskou sklárnu“ založili ji ve čtyřicátých letech 19. století Riedelové a největší slávy došla za Josefa Riedela, „krále jizerskohorských sklářů“.

 

Aktuality

10.05.2017

Zajímavé akce

Spanilá jízda Járy Cimrmana přes Šumburk do Příchovic k MAJÁKU JC

Pouť na Jizerce

Pouť na Kristiánově ... více

10.05.2017

Ještě volná kapacita

Připomínám, že máme ještě volno o svátcích v červenci

13.03.2017

Karneval na sněhu

Blíží se konec zimní sezony. Ukončíme jej na svahu naší malé sjezdovky v sobotu 25.3.2017. Máte-li chuť přijeďte na v ... více

 
Info: Miloslava Havlíčková, Hamry 177, 59101 Žďár nad Sázavou, tel: +0420 724 232 913, Poloha chaty GPS: 50°47'41.921"N, 15°13'25.51"E
Copyright © Chata Peklo 2013 - 2017 | Admin